Nacionalismus a identita v komunistickém režimu

Délka: 40 – 45 minut

Pedagogické cíle a očekávané osvojené znalosti:


Příklad úvodního cvičení – „Kruh identity“ – 5 min.

Studentům se rozdají kulaté nálepky stejné nebo různé barvy. Nálepky nalepí na papír (mohou také nakreslit kruhy) a pomocí pěti šipek si zapíšou pět (nebo méně) klíčových charakteristik své vlastní identity. Několik studentů přečte své odpovědi nahlas. Dalším úkolem je pak vyškrtnout ze seznamu něco, o čem si myslí, že by to mohli postrádat. Několik studentů řekne nahlas, co vyškrtli. Takto pokračují, až jim zbude pouze jejich jméno. Posledním úkolem je škrtnout své jméno a vybrat si jiné. Důraz se klade na pocity, které studenti prožívají během tohoto procesu.

englishbosnianbulgarian

Copyright 2013, Bursa Büyükşehir belediyesi (Fotografie byla pořízena v roce 1989)

Aktivita 1 – úvodní obrázek

Délka: 5 – 10 minut

Rozdělení: celá třída

Otázky k diskuzi:

Studenti si dívají na fotografie a kladou se jim otázky. Hlavní body jejich odpovědí se zapisují na tabuli. K těmto úvodním nápadům se znovu vrátíme na konci lekce. 

  • Popište lidi na fotografii – co si myslíte, že dělají.
  • Navrhněte hypotézu, proč tito lidé cestují. 
  • Co nutí lidi se stěhovat? Kdo by tito lidé mohli být? Myslíte si, že se jejich životy od doby, kdy byla fotografie pořízena, do dnešního dne hodně změnily? 
  • Dokážete srovnat událost zachycenou na fotografii s některými událostmi, ke kterým dochází v současné době?

Zde mají studenti interpretovat, jaké mohou být důvody toho, proč lidé cestují se svými zavazadly pěšky: dovozují okolnosti týkající se migračního pohybu. Důraz je kladen na vyjádření hodnoty a významu sounáležitosti, konceptu domova, odchodu a příchodu.

 

Aktivita 2 – Druhá fotografie: „Obrodný proces“

Délka: 5 – 10 minut

Rozdělení: celá třída

Otázky k diskuzi:

  1. Co si myslíte, že dělají lidé na fotce? Jaká je atmosféra?
  2. Jak chápete heslo?
  3. Proč by někdo chtěl měnit něčí jméno?
  4. Jak důležité je pro člověka jeho jméno?
  5. Co by to pro vás znamenalo, kdybyste si museli změnit jméno? (odkaz na identitu)

 

→ Úvodní text, který navozuje kontext tématu. 

 „Pokud jste neznalí, poučím vás; pokud to neumíte, předvedu vám to; pokud nechcete, donutím vás.“ To byla první slova, která Zeynep Zafer, která dnes působí jako profesorka slovanských literatur na univerzitě v Ankaře, uviděla, když vešla do ženské věznice ve městě Sliven. Byla sem umístěna proto, že kladla odpor vůči nucené změně svého jména. Její případ byl jedním z tisíců případů lidí, kteří se v roce 1984, kdy byla zahájena nová a velmi dramatická etapa přístupu bulharské komunistické strany vůči muslimským komunitám v této zemi, ocitli v podobné situaci. Jak se to stalo? (Studentům lze předložit tento text, anebo pouze úvodní citát – dle zvážení učitele – jako přechod ke krátké vysvětlující části.)

Ačkoliv na rozdíl od Albánie, Rumunska a Jugoslávie Bulharsko nezaujalo antisovětský postoj, už od počátku 60. let byly patrné jasné známky návratu ke staré tradici nacionalismu, který byl nepřátelský hlavně vůči menšinám. Režim Todora Živkova v Bulharsku postupně začal vnímat muslimské komunity jako své nepřátele a zavedl politiku a opatření, které směřovaly k jejich asimilaci a marginalizaci. Již v letech 1959–1960 zahájil režim v oblastech se smíšeným muslimským a křesťanským obyvatelstvem kampaň za nucenou změnu stylu oblékání. V následujících letech a desetiletích bylo učiněno mnoho dalších kroků, jejichž cílem byla likvidace tradičního muslimského oděvu (například burky) nebo jeho jednotlivých prvků. Tím se režim snažil obyvatelstvo navenek unifikovat a potlačit vnější znaky muslimské víry.

Ve smíšených oblastech byla místní inteligence, členové strany a učitelé systematicky nuceni, aby šli příkladem a jako první si změnili jména na bulharská jména. V některých oblastech přinesla tato politika hmatatelné výsledky, jinde si našla jen málo stoupenců. To byl důvod, proč byla v roce 1972 zahájena kampaň, jejímž cílem byla násilná změna jmen všech bulharských muslimů. Na venkově bylo násilně potlačeno mnoho nepokojů, jež si vyžádaly dva mrtvé a desítky zraněných. Oficiální verze režimu ohledně těchto událostí zněla, že se jednalo o spontánní „obrodný proces“ v té době již bývalých muslimů, kteří si uvědomili význam svého bulharského původu a sami požádali o změnu svých jmen na bulharská. Mnoho lidí bylo posláno do vězení, protože kladli odpor vůči nucené změně jmen. K poslední a nejdramatičtější epizodě politiky bulharské komunistické strany vůči muslimským komunitám v zemi došlo v roce 1984.

Aktivita 3 – Výpovědi očitých svědků a diskuse

Délka: 20 minut 

Rozdělení: ve skupinách 

Studenti pracují ve skupinách (max. po 4), z nichž každá pracuje s jiným pramenem od očitého svědka. Všechny skupiny mají 5 minut na to, aby se seznámily s prameny a prodiskutovaly 2–3 otázky. Poté jeden student z každé skupiny shrne výsledky diskuse v dané skupině a obsah toho, co skupina přečetla, aby se celá třída seznámila s daným pramenem. Následně proběhne diskuse v rámci celé třídy.

Prameny:

Ze vzpomínek Mohammeda Uzunkışe:„Dvacátého šestého se lidé sešli před radnicí, ačkoliv to nebylo nijak organizované. Chtěli vědět, proč dochází k tomuto šílenství. Ale místo odpovědí nás začala rozhánět policie a hasiči. Stříleli na nás. Vedle mě někoho postřelili do nohy. Později se oběsil. Dozvěděl jsem se, že moji příbuzní byli zatčeni. Úřady nám začaly zabavovat pasy kvůli jejich výměně. Dál už si nic nepamatuju – snad několik hodin, nebo možná celý den. Nepamatuju si, co se stalo, ale ocitl jsem se ve stanu na sušení tabáku. Ležel jsem na zemi a plakal jsem a moje sestra do mě strkala. Strašně dlouho mě hledala. Plakal jsem, protože jsem byl zoufalý, že není v mých sílách nic změnit.“

Citováno dle: Istorijata, naselena s chora, sv. 1 – Rozhovory. Ed. Genka Markova, Rumjana Bratovanova aj. S. Gutenberg, 2005, str. 457.

 

Úkoly:

  • Shrňte obsah dokumentu jednou větou.
  • Jak úřady reagovaly na protesty?
  • Jak chápe M. Uzunkışe tyto události?

 

Ze vzpomínek Zeynep Zafer:

„[Tehdy] jsem byla na stáži na gymnáziu. Během první hodiny řekli dětem, že si musí […] změnit jména. I když jsem ten den neměla práci, záměrně jsem šla do školy. Učitelé nevěděli, že jsem Turkyně, kromě jedné učitelky, se kterou jsme spolupracovaly na hodinách literatury a u které jsem [tam] byla na stáži. Ta to věděla. V ten moment ale zrovna nebyla ve sborovně. Poslouchala jsem, co říkají… Ráno jsem šla ven. Říkala jsem si, že se podívám, co se děje v ulicích. Vstoupili už do [města] Šumenu… Ráno jsem vyšla brzy… Už jsem byla skoro u školy, když jsem potkala jednoho chlapce, který utíkal pryč. Zavolala jsem na něj: „Počkej, co se stalo, řekli ti to o tom jménu?“ On zavolal: „Běžte pryč!“ a utekl ze školy. Pak jsem z toho, co říkali ostatní učitelé, kteří byli celou věcí skutečně pobouřeni, pochopila, že to byl syn nějakého zubaře. Když učitel řekl žákům, že si musí změnit jména, odešel ze třídy na znamení protestu. Ostatní, kterým to řekli, zrovna pustili na oběd a já jsem na chodbě viděla dívky, jak pláčou. Řekla jsem jim turecky: „Proč pláčete? Běžte na autobus a jeďte domů, proberte to s rodiči. Tam se rozhodnete. Neznamená to přeci, že si budete měnit jména tady.“ „To je pravda,“ souhlasily. Nevěděly, co mají dělat, byly to koneckonců jen děti. Říkaly mi, že jim řekli, že si musí změnit jména.

Citováno dle: Nasilie, politika i pamet. Komunističeskijat režim v Pirinska Makedonija = refleksii na savremennika i izsledovatelja. Ed. M. Gruev, V. Tepavičarov aj. S. Universitetsko izdatelstvo „Sv. Kliment Ochridski“, 2011, 622 s.

 

Úkoly:

  • Shrňte obsah dokumentu jednou větou.
  • Dokážete zdůvodnit reakci dětí a uvést důvod, proč jednaly, jak jednaly?
  • Jak byste se v podobné situaci zachovali vy?

 

Přepis schůze řídících pracovníků Ministerstva vnitra, 4. ledna 1985 

Soudruh D. Stojanov – ministr: 

‚Soudruzi, popřejme si vše nejlepší do nového roku. Dovolte mi jménem mých kolegů, abych všem přítomným soudruhům a skrze vás i těm, kteří tu dnes nejsou přítomni, popřál do nového roku, popřál vám v prvé řadě zdraví, energii a optimismus, dobrou náladu a méně starostí. […] Před pár minutami jsem z legrace řekl, že ve [věznici] Belene je místa ještě dost. Nicméně vůdci, iniciátoři, podněcovatelé a narušitelé zákona to musí vědět. To je také první podnět, který zde vznáším, aby se po návratu každý okresní vedoucí – za přítomnosti zástupců státní bezpečnosti – tomuto problému věnoval. […] Soudruzi, ve světle nových okolností, ke kterým došlo, musíme provést nové agenturní operace. Vydělení 200 tisíc lidí vytváří nové klima, a to nejen ve [městě] Kardžali, nejen v těchto šesti okresech; vytváří to novou situaci v celé zemi.‘

Citováno dle: Proveždane na nasilstvenata vazroditelna kampanija sreštu turskoto nacionalno malcinstvo v Balgarija (23 dekemvri – 31 mart 1985). Dokimenti. Ed. V. Angelov, S. b.d. i. 2016. str. 68-94. 

 

Úkoly:

  • Shrňte obsah dokumentu jednou větou.
  • Co chápe ministr jako hlavní problém?
  • Jaká navrhuje opatření k vyřešení problému?

 

Informace týkající se práce orgánů Ministerstva vnitra ve věci obnovení veřejného pořádku v několika oblastech Varenského, Razgradského a Chaskovského okresu v období 20.–30. května 1989.

„Kromě uvedených vážnějších a masových demonstrací, které zde byly zmíněny, došlo celkem k 71 podobným incidentům ve 30 městech a vesnicích a zúčastnilo se jich 52 700 lidí. Při střetech s agresivními davy došlo k útokům na ozbrojené složky a státní policii a k pokusům odzbrojit je, což si vyžádalo 6 mrtvých a 30 zraněných. K obnovení pořádku v důležitých zemědělských a jiných objektech bylo povoláno kromě sil Ministerstva vnitra také 9 033 členů motorizované policie a vnitřních složek na období jednoho měsíce mezi květnem a zářím 1989.

Citováno dle: Protestite na turcite v Balgarija sreštu vazroditelnija proces 20 – 30 maj 1989, Ed. V. Angelov, Sofie, b.d.i. 2015, 125 s.

 

Úkoly:

  • Shrňte obsah dokumentu jednou větou.
  • Jak se o protestujících mluvilo v oficiální zprávě?
  • Můžete uvést důvody pro konání státních orgánů a vysvětlit, proč jednaly, jak jednaly?

Otázky k diskuzi:

  • Co říká tento pramen o daných událostech?
  • Čí postoj představuje?
  • Popište tři hlavní body/pocity/fakta, která na vás nejvíce zapůsobila.
  • Jakým způsobem tento pramen ovlivnil vaše chápání a jak vás informoval o daných událostech?
  • Je v tomto pramenu něco, co vám není jasné? Máte nějaké otázky ohledně jeho obsahu?

Aktivita 4 – Návrat k úvodní fotografii a odpovědím studentů na úvodní otázku.

Délka: 5 minut

Rozdělení: celá třída

Otázky k diskuzi:

  • Jak se vaše počáteční hypotéza týkající se událostí na fotografii liší/shoduje s tím, co se ve skutečnosti stalo?
  • V čem se shoduje nebo v čem se liší to, co jste se dozvěděli z fotografie, od toho, co jste zjistili z pramenů a výpovědí očitých svědků? 
  • Jak hodnotíte historické archivní materiály jako nástroj ke studiu historie? (např. ve srovnání s přednáškami anebo učebnicemi)
  • Změnilo to, co jste se dozvěděli, nějakým způsobem váš postoj k lidem, kteří se od vás nějak liší? Jaký by podle vás měl být náš vztah k menšinám?